CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech při hranici s Rakouskem (okresy Jindřichův Hradec, České Budějovice a Tábor). Rozloha je 70 000 ha. Na tomto území žije cca 28 500 obyvatel. Sídlem správy je lázeňské město Třeboň, které má 7 300 obyvatel. Datum vyhlášení chráněné krajinné oblasti je 15.11.1979, biosférická rezervace byla vyhlášena o dva roky dříve.
Charakter a specifika: Rovinatá a vodami bohatá pánevní oblast (403-550 m.n.m.) budovaná sedimentárními horninami. Oblast přetvářená více než 800 let lidskou činností. Centrum českého rybníkářství (460 rybníků). Lesnatost zhruba 50 %. Velké zastoupení rašelinišť.
Oblast je bohatá zejména na mokřadní vegetaci a vodní ptactvo. Hlavními ekosystémy jsou rybníky (např. Svět, Hejtman, Rožmberk, Velký a Malý Tisý), různé typy mokřadů (mokřady v okolí rybníků, aluviální mokřady, slatiniště, přechodová rašeliniště, mokré louky), lesy (borovice, smrk, buk, dub, olšiny, vrbiny), luční ekosystémy, agroekosystémy.
Nejvýznamnější toky: Lužnice, Nežárka, Dračice, Zlatá stoka, Nová řeka, Koštěnický potok. Hlavní ekonomické aktivity: rybářství (kapr), zemědělství , lesnictví, těžba štěrkopísku a rašeliny, lehký průmysl (dřevozpracující p., výroba stavebních hmot, textilní p., sklářský p., pivovarnický p.), turistický ruch a lázeňství.
Z hlediska ochrany přírodního prostředí je chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace rozdělena do tří zón: centrální, nárazníkové a přechodové. Centrální zóna o rozloze 3749 ha zahrnuje nejcennější a nejméně poškozené části oblasti, chráněné většinou ještě formou maloplošného zvláště chráněného území, pokrývá 5.4% území. Veškerá činnost v centrální zóně musí být podřízena ochrannému režimu daného území. Jedná-li se o stadium ekosystému podmíněné určitou činností člověka, je nezbytně nutné tuto činnost udržet v takové podobě, která vznik cenných biotopů umožnila. Nárazníková zóna o rozloze 35879 ha slouží jako ochranná zóna eliminující negativní vlivy okolního území na zónu centrální. Rozlohou tvoří 50.3% území CHKO/BR. Zde je možno realizovat jen takovou činnost, která neohrozí zónu centrální. Navíc v této zóně bývají obvykle umístěny výzkumné lokality, experimentální území či území sloužící k restaurování degradovaných ekosystémů. Rovněž přechodová zóna o rozloze 30372 ha slouží k ochraně centrální zóny před vnějšími vlivy, regulační opatření v ní jsou mírnější než v zóně nárazníkové, zaujímá 44.3% území CHKO/BR.
Nejcennější části Třeboňska jsou chráněny v 31 maloplošných zvláště chráněných územích o celkové rozloze 4 048 ha tj. 5.9% území. Z toho je pět v kategorii národní přírodní rezervace o celkové rozloze 926 ha. Největší z nich je s 750 ha je NPR Stará řeka. Dále je zde jedna národní přírodní památka, 20 přírodních rezervací pokrývajících 2134 ha, z nichž největší je s 414 ha PR Horní Lužnice, a pět přírodních památek. V současné době je na území CHKO/BR Třeboňsko rovněž přes 200 stromů chráněných státem (památné stromy). Z toho je 1 javor klen, 2 buky lesní, 1 hrušeň, 13 lip srdčitých (nejmohutnější má v obvodu 830 cm) a téměř 200 dubů letních o průměrném obvodu 496 cm (nejmohutnější 820 cm).
Na území CHKO/BR Třeboňsko se nachází dvě území (tvořená větším množstvím dílčích lokalit), která byla zařazena na seznam mokřadů mezinárodního významu chráněných Ramsarskou konvencí. Jako první byly po připojení naší republiky ke konvenci v r. 1990 do seznamu zaneseny Třeboňské rybníky a následně v r. 1993 i Třeboňská rašeliniště mající do té doby dočasně statut kandidáta. Ramsarské území Třeboňské rybníky má rozlohu 10.165 ha, z toho vlastní rybníky zaujímají 5289 ha a představují 70 % plochy rybníků na Třeboňsku. Do mokřadů mezinárodního významu je zahrnuto celkem 159 rybníků s rozlohou od 1 do 490 ha a biotopy na ně bezprostředně navazující. Jedná se o mokřady v převážné většině vzniklé lidskou činností - rybníky, mokré louky, olšiny, vrbiny, rákosiny, ostřicové louky, rašeliniště ve výtopách rybníků.