VĚTY VEDLEJŠÍ
VĚTY VEDLEJŠÍ
PODMĚTNÁ – PTÁME SE NA NI 1. PÁDOVOU OTÁZKOU
PŘEDMĚTNÁ – PTÁME SE NA NI PÁDOVÝMI OTÁZKAMI KROMĚ 1. A 5. PÁDU
PŘÍVLASTKOVÁ – PTÁME SE JAKÝ , KTERÝ
PŘ. MÍSTNÍ – PTÁME SE KDE, ODKUD,KUDY,KAM
PŘ. ČASOVÁ – PTÁME SE KDY,ODKDY,DOKDY,JAK DLOUHO,JAK
ČASTO
PŘ. ZPŮSOBOVÁ – PTÁME SE JAK,JAKÝM ZPŮSOBEM
PŘ. MĚROVÁ – PTÁME SE JAK,JAKOU MĚROU
PŘ. PŘÍČINNÁ - PTÁME SE PROČ, Z JAKÉ PŘÍČINNY A VEDLEJŠÍ VĚTOU SI ODPOVÍME ( PROTOŽE,JELIKOŽ,PONĚVADŽ)
PŘ. ÚČELOVÁ – PTÁME SE PROČ,ZA JAKÝM ÚČELEM A VEDLEJŠÍ VĚTOU SI ODPOVÍME (ABY)
PŘ. PODMÍNKOVÁ – PTÁME SE KDY, ZA JAKÉ PODMÍNKY A VEDLEJŠÍ VĚTA ZAČÍNÁ JESTLIŽE,-LI, KDYBY, POPŘ. KDYŽ
PŘ. PŘÍPUSTKOVÁ – PTÁME SE V KTERÉM PŘÍPADĚ A VEDLEJŠÍ VĚTA ZAČÍNÁ SPOJKAMI AČ,AČKOLI,KDYBY,PŘESTOŽE,TŘEBAŽE
Příklady vět : místo mezi řádky použij pro doplnění druhu věty
1.Kdo chce dosáhnout vynikajících výsledků, musí vynaložit veškeré úsilí.
Vždycky záleží na tom, jak se to dělá.
Není nutné, abys tam šel.
Chtěl jsem vědět, jak to udělal.
Vždy se plně soustřeďte na práci, kterou vykonáváte.
Babička neopustila své rodné údolí, kde našla svůj domov.
Kamkoli jsme přišli, všude nás upřímě vítali.
Vcházela mu do krve jistota, že výsledky jeho práce nejsou náhodné.
Vrátil se tam,odkud přišel.
Počkám na tebe, dokud nepřijdeš.
Udělej to tak, abys byl sám se svojí prací spokojen.
Rád jsem mu vyhověl, protože si to zasloužil.
Zkoušel to, aby zjistil uchazečovy vědomosti.
Kdyby všichni lidé měli dobrou vůli, nebylo by zhoubných válek.
I když byl stár, zastal ještě mnoho práce.
Nezapomněl na mně, protože jsme se delší dobu neviděli.
Lesník zahlédl veverku, kterak zmizela v dutině stromu.
Malí chlapci pozorovali tvarované zákrsky, jak se vyvíjely.
Bude -li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.
Člověk, který svou vlast opravdu miluje, neleká se pro ni žádných obětí.
Řekl jsem ti aby sis to dobře zapamatoval.
Jelikož nastali vytrvalé deště, žňové práce nebyly skončeny včas.
Potěšilo nás, že jste si na nás vzpoměli.
Vždycky záleží na tom, jak se to dělá.
Kam slunce nechodí, tam chodí lékař.
Sotva se začalo rozednívat, traktoristé vyjeli do polí.
Král byl tak rozumný, že rozuměl řeči všech živočichů.
Kde růže roste, i kopřivě se daří.
Čím prázdnější sud, tím více duní.
Jednou se ukáže, kdo znás měl pravdu.
Ač se již kvapem stmívalo, setrvávali jsme na svých místech.
Nevím ještě, co dnes budu dělat.
Kdybych to byl věděl, nikdy bych tam nechodil.
Jestliže bude pršet, zůstanu doma.
Povím ti to, až přijdeš domů.
Řekl mi, že to nepůjde.
Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Vidím ho, jak tam stál s hlavou svěšenou.
Když budeš hodný, vezmu tě s sebou.
Ačkoli mě bolely zuby, šla jsem do školy.